What to write? What to write?

Damn! Coming up with the names of articles is getting harder and harder




ENGLISH:

I promised I'll explain why I don't like the lyrics of Enter Shikari. It took me only two articles and I'll try to do it now. I agree with them about the fact we're fucked :-D And I agree we need a change. Political and also economical change. What I don't like is when people tell me what to do and what to think. I argue with people I agree with. Reason? Well... I guess it's just me but I really hate when someone is trying to tell what to do. But I don't think that helps or explains anything.

So another (and hopefully better) reason is that for me the music is meant to be something beautiful to boost the mood you're in or make you feel completely different and, unless you want it otherwise, better. I don't mind lyrics about fantasy stories, I don't mind songs about love and I also don't mind songs like the best czech band Insania has even though they're basically not that different from the Enter Shikari's lyrics. They both complain about the society, the people and they both want change. The difference is how they take it and how they sing about it. Insania makes fun of it. They go directly to the point and they want to hang the celebrities, start the protest, the revolution. Enter Shikari are more serious and they write about topics to make you „sad“ and make you realize something is wrong.

When I was little,
I dressed up as an astronaut and explored outter space,
I dressed up as a super hero and ran about the place,
I dressed up as a fireman and rescued those in need,
I dressed up as a doctor and cured every disease.

They are more „sentimental“, they attack your sensitivity and the goodnes in you. And that's what I hate. First of all because the time to be nice is loong gone and ńow it's only time to start the revolution :-D And also because I don't like when people try to „blackmail“ me. Because in a way that's what they're doing. Unless we change something we'll all be unhappy and our kids will live in a horrible world and blah blah.

Sorry guys. Good try! And to be honest I hope it will work. I'll also happily join you to start plunder the streets and shops but it doesn't really work for me.

I doubt you understand what I'm trying to say because (as you can see) I can't really explain it and if you do understand I doubt you agree with me. In a way it's a good thing...

And another thing is that music is kind of similar to TV (I'm talking about it in this article sometime later). I want to be entertained, I want to feel better, I want to have fun. I don't want to think about how the world is fucked up while listening great music. I might. I'll listen music to almost everything I do but it's my choice so I want all the music to be „not serious“. I just don't think that's the point of music

And this reminded me a thing Els said when I told her I want to go to US and study there. She said: „It's good to pursue your dreams“ or something like that...

Obviously it is but I hate when people have this kind of „high“ talk, this noble and majestic talking about pursuing your dreams, making the world better place (for your children. Don't forget the children ;) and leaving something behind after you die. It almost made angry when my mum wrote me that because I came in here I „know life“. Bullshit! First of all I know nothing. I still have no idea about how people work and life is full of them :-D Second what the fuck does that even mean and third, it is really neccessary to say like this? Knowing life, sounds so important, so grandeur, right?

How about say I learned and realized a lot of things. It's true and it sounds way better...

Or like my dad who just called me and said he admires me (he's proud, or something like that) for what I've achieved. Achieved? I achieved nothing. I'm just a sick fuck who can't even live with his friends and family so he has to the exact opposite side of the world. I achieved absolutely nothing and there's absolutely no reason to be proud, to admire me or whatever else. You might envy me and even though there's not much reason to do it I get it. But I still haven't done or achieved anything!

But that's obviously not the point. The point is, is it neccessary to say it like this?

I know it makes no sense I definitely shouldn't care or worry about stuff like this but it really pisses me off hearing people talking about life in this way.

Like this guy I overheard in backpackers in Christchurch while having breakfast. He was talking about the Americans (always the americans! :) who come to asian countries and wave their money and act like arogant assholes but he's different because he had the money but he still walked everywhere and he wanted to see „the real city“ not just the tourist stuff and blah blah.

Exactly the kind of traveler I hate and you can find in here too often. Noone cares about how great and better than everyone else you are.

Bro... :-D

I was watching Voice in here and the funny thing is that everyone understands singing. Even though most people never had any training in singing and I guess some people don't even have the ear for music (or whatever it's called) somehow everyone think they understand it. I know I don't. I can tell if someone can sing, I know whose voice I like and which song I like but I know I can't tell difference between two people who can sing. But everyone else does and everyone has to show they do. So during the Voice I heard a lot of comments like: „This guy is better than the one before“ and „She doesn't deserve that she's not that good“ and so on and on. Nevermind I just think it's weird everyone understand singing.

I hate people who are „over tv“. What's the point of saying about a show is sensational and with a tone like it's something horrible and you're better than that. What the hell? Tv is meant to be sensational! That's the whole point. Tv is here to catch you with anything they can and don't let you go. And it works. It doesn't matter if it's a cooking show, animated tv series, action movie or a Steve O's killer karaoke, which is a show I haven't really seen but it looks awesome and insane. Exactly what I want to see in TV. Idiots trying to compete and hate each other to win some prize. If Iwant something „serious“ I'll read a serious book, watch a movie that is made for that. I won't watch a tv and if I do I'll chose something that's not „sensational“. Do you really have to show us you're better than everyone else because you don't watch these shows? To me it only shows you're an idot and also a boring person. I haven't watched tv in last few years but I might because it can be fun. There's a lot of shows that are hilarious. They are not here to make me think, to make the world better, they are made to make you laugh or just entertained. TV is here to entertain you and they'll do anything to make that happen. So shut the fuck up! :-D

In case you're wondering what the hell is a Killer Karaoke than wonder no more. Just use youtube and watch clips: Head Case, Man Gets Shocked while singing (this one is hilarious) or Karaoke Gone Wild.

I've seen 4 videos and I think I've had enough but it's awesome! It's funny, it's stupid and it's completely insane. Exactly what TV should be like :-D

Similar thing to that are the people who „only watch documents in TV“ and when the conversation turns to TV they always have to say: „Oh yeah, the TV is awful and this station is the worse but at least they have some good documents.“ Fuck off! :-D

I don't know why but not only I don't like these people but I also don't believe them.

And similar to „over TV“ people are „over pop music“ people. The people who say they don't listen and don't like pop music. It's too easy, it all sounds the same. One guy explained it to me like this: „It all sounds the same to me. It's like they have this machine and they just choose a different person, hit the machine and it just generates another pop songs, just a slightly different than all the others with a different singer.“

You're a real idiot, aren't you?

What I was always wondering about is how does it work... Do these people really don't enjoy listening the pop music or they just ignore the songs they songs that are catchy and they just tell everyone they don't like it?

I used to be like this. I was listening metal and everything else was bad. And even though I know there were some catchy pop music (or basically any other genre than metal) songs I guess I just ignored them. I never continued to check the artist, I never tried to listen some more songs of that style even though I did exactly that with metal artists and different metal styles. Now I don't care. I care if I like the song and if I do I'm willing to listen 9 korean girls and right after that listen Trollech (black metal). This guy who told me that he doesn't like country and also he doesn't like pop because of the reasons I wrote. But I just can't stop thinking about if he really is so much different that he doesn't like any (!) of the thousand of pop songs he must have heard in his life or if it is just a pose. I guess we all know what's the answer, I just hope he'll realize it but I'm afraid in 24 it might be a bit too late...

Ok, that was two pages of splashing my mind into the blog and now let's move to what I am and what I was doing, shall we?

Let's not! I think I might get a bit of a culture shock when I come back to czech :)

Some girl I don't know posted a text on FB (shortened translation):

I envy the kids their introductions. To the tram today came through the same door grandma with her granddaughter and a grandfather with a kid.

The granddaughter immediately stood next to the kid as an old friend.

„Where are you going?“

„Home“

„Me too. Where do you live?“

„(The address)“

„We live almost at the same place, I live on the next stop. How old are you?“

„Five. You?“

„I'm already seven.“

Silence for a while and then the girl asks.

„Hey, are you a boy or a girl?“

Kid just stares out of the window.

„Is he a boy or a girl?“ Asks girl the grandfather. „Girl“ smiles the grandpa.

„Girl!“ The kid stops staring and feels offended.

„Oh yeah. I couldn't tell when you have THIS sweatshirt and THESE shoes.“

„I have those so it doesn't rain on me.“

„Oh yeah... I hate rain.“

„I love rain.“

„I actually also love rain.“

Girl in a sweatshirt is not offended anymore and smiles.

„Well... we have to get out, byyee.“

„Goodbye“ say both of the grandparents.

„That was a nice girl, right grandma. I'm glad I met her“

Please notice that there were no classic adult introductions like „Hello, my name is Bla Bla“ and also no greetings and no names :)

Some people commented that it's beautiful, genious, they should do it too and stuff like that. I just posted a comment saying that it happens a lot with adults too. Try going to NZ to any backpackers and usually within few minutes a random person asks you where are you from? Then you talk and after few hours (or maybe days) you realize you don't know the other person's name.

It happens almost always but this thing made me realize how strange it must be back in Czech. In here I sometimes came to complete strangers and started talking to them and it happened many times more that someone came to me to talk. On buses, in a festival in Dunedin, in a backpackers etc. By now I'm used to it and sometimes it's nice to talk to complete strangers. But I guess in Czech people don't do it. But what's worse, by the comments, it seems like they want to. So why don't you do it? I sometimes wanted to start a conversation with someone and I didn't but I never regretted that I didn't. But I know most (or at least some people) regret these things. So why not do it? I mean where's the problem? What's the worst thing that could happen?

I have to pay attention to it when I come back but I guess NZ is a bit more different than I thought it is.

The point is: we're all people, we all want to talk and when we see someone we want to meet and talk to, just do it! Worst case the other person won't like you. But at least you know what you're on, right? :)

How long do you chew you chewing gum? I use them after lunch and because of work I usually realize I have it after a long time (even hours) so my question is: how long do you keep your gum in the mouth?

Why I'm asking is that on the package I have there's graph about the PH in your mouth after meal, during chewing and after chewing but the time of chewing is there only ten minutes. Is that a normal time to chew a gum and it's just me or what?

I think I wrote about this but how is it possible that some people don't know how to pronounce even after they hear it all the time? In Napier was a german who was always pronouncing scallops as scaloops. But he wasn't doing it for a first hour, not even for the first day which might make sense but even after weeks. How is it possible? Everyone else in the restaurant says it right he hears the word all the time but he still pronounces it wrong. Same goes for a guy I met in Christchurch who was saying orkard instead of orchard. And the same goes for my boss Julie. I told her my name is Ian and everyone is using that but she needed my official name so I wrote Jan. She pronounced it as english person, as „Jen“ not like „Yan“. I told her it's wrong I explained that the reason I use Ian is because people say Jan wrong and she said: „yes, yes, ok. Jan.“ Wtf? I just told you that it's pronounced „Yan“ but you still use the „J“. What is wrong with you people?

US education must be really strange. I hope the universities are better :-D

Everyday I'm being picked up by an Amercian guy called Hunter. He takes me to work and once we talked about where's he from and he said Sacramento. I asked how big is it. He said it's as big as Auckland if we talk about the area. Which is nonsense and I told him that. I just looked it up and obviously I'm right. Then I asked about the population and he didn't know. He doesn't know how many people the city he's living in have. Weird, right?

He's a funny guy in general. For example we (well I was sick so i had two days less but that's not the point). Anyway we (or they) worked for 5 or 6 days and he took a day off. Then I asked him why and he said he didn't feel well and his back was sore etc. But then he added that our (our! Not mine! Notice that) bodies are not evolved (evolved! Notice this word) for this kind of work and he had to take a day off. It's just not natural to work so long and our bodies need at least one day to recover. Bullshit! You're just a pussy! :-D First of all, my body is alright. Maybe you're older (he's 24 ;), maybe you're in worse shape but saying that our bodies are not built for this work is bullshit. They can do way way more than just this. With apples we had 12 or 13 days straight with not even half day off. Which was pretty bad I admit and I was hoping for some rain for the last few days but I did it. Almost all of us worked the whole time with no break.Second, evolved? Seriously? Evolved? You really have to use this word to say it? WOW!

Another thing is that our work is dependent on weather. So you might get two weeks of work but eventually the rain will come and most likely it will come for more than one day so it's fairly pointless to take days off while we can work because you lose much more money...

Btw, he's also one of the pessimists. He says the US is fucked up, the education is fucked up and basically everything is bad. Well I really hope he will stay like this and he will suffer for no reason :-D

During the work Hunter and I were talking to an Indian guy who's working in another team. He said that one day of work covers his expenses for the whole week. He's making similar money as us which means between 100-150 dollars/day. I though what the hell? How can you live for 120 dollars a week? He said he bought a house with his friend so he pays only 50 for rent. Then he said some other thing he spends his money on and then he said he spends 20 dollars on food. What the what? Twenty dollars? I spend almost twenty dollars every day for food and you eat that in a week? I obviously asked him what he eats and he said that it's rice, weed (?), grains and stuff like that. I have no idea how he does that and I have no idea why (!) he does that but it's insane. Twenty dollars a week? Strange...

btw if I eat only (!) the cheapest toast bread it would cost me for a week about 6 dollars. I have no idea how he does that...

Now let's finally skip talking about my insane ideads and idiotic people and let's talk about something really boring. Something like the way I got to Te Puke.

I left Ettrick on Sunday while it was raining. Which was really bad. But not at first. Even though it usually takes me a long time to get out of Ettrick, because of the rain some nice lady picked me up quite soon. She was going to Dunedin because she's studying geology. It was a nice company, one of the few you can actually talk to. She dropped me of in Dunedin, close to botanical garden. I bought something to eat and then decied to wait in the garden (under a roof) because the rain was getting worse and I was hoping it might get better. It didn't so I decided to walk to find a good place to hitchike. Stupid idea. I though I knew where to go but I didn't so I was walking for maybe 15 minutes in the rain and I achieved nothing. And eventually I was back in the building in the garden with one difference, I was soaking wet. I decided to move to a road which is not going just to Christchuch so I wasn't considering it before. I should have, because there was a bridge. So it's cold, it's raining sometimes because of the wind even on me and I'm waiting. Again, because of the rain people felt sorry for me so I didn't wait long and I got a ride to a Christchurch. Two guys, quite nice, one of them really tired so he felt asleep which I did too. I feel sorry for that but it was just really boring trip. Anyway it was getting dark and we got to Christchurch. Because of the quakes (google it, it's pretty interesting reading ;) the city centre is closed. But these two guys are determined to get me to a hostel. They already found me one and they'll do anything to get me there. It's hilarious, it takes half an hour to get through the city but it's also nice. So I have a hostel for the night and I have free evening. I decided to take a walk around the city.

And that was really interesting. Christchurch is a dead city. Half of the streets are closed and only few of those are open for pedestrians. Most of the shops in the centre are closed but still damaged and you can see all the open sign, furniture and everything that's inside the shops, all damaged obviously... There's also unbelievable amount of free space which I assume are buildings that were teared down. I have pictures so hopefully you'll see them sometime.

Like I said it's a dead city. Sunday night absolutely quiet except one annoying and scary sound that sounds like it's from Silent Hill. Monday morning still quiet, some people are in the streets but not much. It could be because of the rain too though...

The next morning I didn't do much, I was forced to walk around town with my heavy backpacks while it was raining and I was trying to find a demolished restaurant because someone (!) asked for pictures of it. But I got them and then I went to the airport. There I realized again how much I like airports for no reason and I realized again that I don't really like flying. And it's actually better to fly for a long time than just for an hour or two. The 12 hour flights seems to be better. Don't ask me why...

So I'm in Auckland and I'm trying to get to Te Puke or at least to Tauranga. It's about 12 I think. I got to a bus then to a train that looks more like a subway and again I was in Papakura trying to get to my lucky gas station. Problem was that I decided to trust the bus driver and she dropped me further than that in an intersection and she said that all the hitchikers try to get a ride in here. I tried it for a few minutes and I guess I should've stayed. If I did I think I would be alright and I'd find a ride but I decided to walk back to the gas station. So I wasted a lot of time and by the time I got there it was getting dark. Few people stopped but they all were coming somewhere else and I didn't feel like waiting in the middle of nowhere while it's dark and it's raining. But then I had to do it. Guy took me some town along the way. I was standing by the road in the town next to a cafe while it's dark trying to hitchike. Luckily it worked. Veery strange Indian guy. Like I said all the Indians are weird. At least this one was nice. He offered me to stay in his place if I don't find a place in a hostel. I would never accept it. Not from him because he was creepy but I can appreciate the effort :-D

I spent the night in hostel and then I went to Te Puke. That was a really nice day. It finally wasn't raining, actually it was sunny and warm. Anyway I woke up I had lovely pancakes and a cappuccino for breakfast then I went to Mount Manganui to the shopping centre, bought myself a nice ice cream and then I walked a bit to the main road. And finally it happened. Second thing I've been waiting for since I started hitchiking. A truck stopped for me! :)

It wasn't a really big one but still climbing up with the big back was pretty annoying. But he did use the honk thingie and it really is in the middle of the car and you just pull your arm down to honk. Awesome! :)

So I got to Te Puke before noon. I went to backpackers, immediately decided it's a horrible place and I'm not going to stay for long. I called two guys, contractors, and one of them eventually told me I can start working tomorrow. Sweet :)

I went to work, I arranged it with Hunter so he can pick me up in the morning and take me to work and in the evening I found myself a place to stay. So in about a day I went from unemployed, with no transport and no place to stay to employed with arranged transport and an accommodation. Nice right?

I have six pages again so the rest will come later.

ČESKY:

Slíbil jsem, že vysvětlím, proč nemám rád texty Enter Shikari. Trvalo mi to jenom dva články a tady to je. Plně souhlasím s tím, že jsme v prdeli :-D A souhlasím s tím, že potřebujeme změnu. Jak politickou, tak ekonomickou změnu. Co nemám rád jsou lidi, kteří mi říkají, co dělat a co si myslet. Já se hádám s lidma se kterým souhlasím. Důvod? Jeden z nich je ten, že nemám rád, když mi někdo říká,co mám dělat. Ale to vám asi nepomůže a ani to nic nevysvětluje.

Takže další (a doufejme lepší) důvod je ten, že pro mě je hudba něco úžasnýho, co mi umocňuje náladu ve které jsem a nebo se díky ní dokážu cítit úplně jinak a, pokud to nechci naopak, líp. Nevadí mi texty o fantasy příbězích, nevadí mi texty o lásce a taky mi nevadí texty Insanie, která v podstatě nemá tak rozdílný texty od Enter Shikari. Obě kapely si stěžují na společnost, lidi a obě kapely chtějí něco změnit. Rodzíl je ve stylu, jak to berou, jakým si stěžují a jak to tom zpívají. Insania si z toho dělá srandu. Navíc jsou přímo k věci a chtějí pověsit celebrity, začít protest a revoluci. ES to berou vážně a jejich texty jsou spíš „smutný“ a vážný, kdy se vás snaží přesvědčit, že je něco špatně.

When I was little,
I dressed up as an astronaut and explored outter space,
I dressed up as a super hero and ran about the place,
I dressed up as a fireman and rescued those in need,
I dressed up as a doctor and cured every disease.

Jsou mnohem víc „sentimentální“, snaží se působit na „vaši citlivou stránku“ a tu dobrotu ve vás. A to je přesně to, co nesnáším. Za prvé proto, že čas na to být hodnej je dávno pryč a teď je akorát čas na to zaít revoluci :-D A taky nemám rád, když mě lidi „vydírají“ A to je částečně to, co dělají. Pokud nezmění svět teď, tak budeme nešťastní a naše děti budou trpět atd.

Sorry. Hezkej pokus! A upřímně řečeno doufám, že to vyjde. Taky se rád přidám, až začnete rabovat ulice a obchody, ale na mě to prostě nefunguje.

Pochybuju, že jste pochopili, co se snažím říct, protože to (jak sami vidíte) nedokážu vysvětlit a pokud jo, tak pochybuju, že se mnou souhlasíte. Svým způsobem je to docela dobře...

Další důvod je ten, že hudba je podobná televizi (o té se zmiňuju později). Chci se bavit, chci se cítit líp a nechci přemýšlet jak je svět na hovno, zatímco poslouchám hudbu. Možná to dělat budu. Vzhledem k tomu, že poslouchám hudbu skoro ke všemu, tak je to možný, ale je to moje volba a co chci je, aby hudba nebyla vážná. Pro mě to jednoduše není pointa hudby.

A tohle mi připomnělo věc, co mi odpověděla Els, když jsem jí řekl, že chci jet studovat do US. Řekla mi: „Každej by měl následovat svůj sen.“ nebo něco v tom smyslu...

Samozřejmě, že jo, ale já nesnáším lidi, co takle mluví. Tenhle vznešenej způsob mluvení o „velkých“ a vážných věcech jako následovaání svýho snu, dělaní světa lepší místem (pro děti. Nezapomeňtě na děti! ;) a zanechání něčeho po sobě. Skoro mě naštvalo, když mi máma napsal, že teď „znám život“. Blbost! Za prvé nevím vůbec nic. Pořád nemám nejmenší tušení, jak funguje lidí a život je jich plnej :-D Za druhé co to sakra znamená za třetí, je opravdu nutný to říct takhle?

Znát život. To zní tak důležitě a majestátně...

Co třeba říct, že jsem se naučil a uvedomil si spoustu věcí. To je za prvé pravda za druhé to zní mnohem líp...

Další příklad je můj otec, kterej mi nedávno volal a řekl něco ve stylu, že je na mě pyšnej (obdivuje mě nebo něco takovýho) za to, co jsem dokázal. Dokázal? Vždyť jsem nedokázal vůbec nic! Jsem idiot, kterej ani nedokáže žít s vlastní rodinou a kamarády a musí odjet na druhej konec světa. Nedokázal jsem vůbec nic a není tu jedinej důvod na mě být pyšnej nebo mě obdivovat. Můžete mi závidět a i když není moc co, tak to chápu. Stejně jsem ale nedosáhnul ničeho.

To ale samozřejmě není pointa, pointa je samozřejmě v tom, jak to bylo řečeno. Je nutný hned říct to takhle?

Je mi jasný, že to nedává smysl a rozhodně bych neměl řešit takovýhle hovadiny, als stejně mě strašně sere mluvit takhle.

Jako ten týpek, kterýho jsem slyšel v Christchurch v hostelu zatímco jsem snídal. Ten mluvil o Američanech (vždycky jsou to Američani! :), kteří jezdí do asijských zemí, mávají penězi a chovají se arogantně, ale on je jinej, protože on měl ty peníze, ale stejně všude chodil a snažil se vidět „opravdový město“, ne jenom turistický atrakce a blá blá.

Přesně ten druh lidí, který tu potkáte až mo často. Nikoho nezajímá, jak úžasnej a lepší než všichni ostatní seš.

Sledoval jsem tu Voice a uvědomil jsem si zajímavou věc: všichni rozumí zpívání. I když většina lidí nikdy neměla žádnej trénink ve zpěvu a dost lidí ani nemá hudební sluch, stejně si všichni myslí, že zpěvu rozumí. Já vím, že ne. Dokážu říct, jestli někdo umí zpívat. Vím, čí hlas se mi líbí a jaká píseň se mi líbí, ale určit kterej ze dvou dobrých zpěváků je lepší. Nope, většinu času netuším. Všichni ostatní si ale myslí, že to umí. Takže během Voice jsem slyšel hromadu kometářů :“tenhle ýpek je lepší než ten předtím“ a „To si nezasloužila, vždyť nezpívá tak dobře“ a tak dále. No nic, jenom je to divný...

Nesnáším lidí, kteří nesledují televizi, ale musí nám to všem dát najevo. Jaká je pointa v tom, že nám musíte sdělit, že tenhle je pořad je „sensational“ (sorry, nevím, jak to přeložit...) a říct to takovým tónem, jako by to bylo něco strašlivýho a vy jste lepší než sledovat něco tak hroznýho. Televize je udělaná proto, aby vás chytla a nepustila. Samozřejmě, že je tam všechno vzrušující a napínavý a „sensational“. Nezáleží na tom, jestli jde o soutěž o vaření, animovanej seriál, akční film nebo Steve O Kille Karaoke, což je pořad kterej jsem neviděl, ale vypadá to šíleně a skvěle. Přesně to, co chci v televizi vidět. Idioty soutěžící a nesnášející se aby vyhráli nějakou cenu. Pokud chci sledovat něco „vážnýho“, tak si vezmu seriózně myšlenou knihu nebo film. Rozhodně se nebudu dívat na televizi. Je opravdu nutný nám všem říct, že jste lepší než ostatní, protože televizi nesledujete? Pro mě to akorát znamená, že jste idiot a částečně i nudnej člověk. Nesledoval jsem televizi několik let, ale teď možná začnu, protože je to občas zábava. Některý pořady jsou strašně vtipný. A nejsou tu proto, abych se nad něčím zamyslel, aby udělali svět lepším. Jsou tu proto, aby mě pobavily. Televize je tu proto, aby jste si oddechli a zabavily se a televize udělá všechno proto, aby se to stalo. Takže držte hubu! :-D

Pokud přemýšlíte nad tím, co je sakra Killer Karaoke, tak nepřemýšlejte víc. Stačí jít na youtube a podívat se na videa: Head Case, Man Gets Shocked while singing (tohle je awesome) nebo Karaoke Gone Wild.

Viděl jsem 4 videa a myslím, že mi to stačilo, ale je to super. Je to vtipný, dementní a šílený. A přesně taková má televize být. :-D

Podobně jsem na tom s lidma, kteří sledují jenom dokumenty a pokud se konverzace otočí na televizí, tak vždycky říkaji: „Televize je strašná a tahle stanice je nejhorší, ale aspoň mají dobrý dokumenty.“ Kušuj!

Nevím proč, ale nejenom, že tyhle lidi nemám rád, ale navíc jim ještě nevěřím.

A podobně je to s lidma, kteří nemají rádi pop hudbu, protože všechna zní stejně. Jeden týpek mi to vysvětlil takhle: „Mě to všechno zní stejně. Jako kdyby měli nějakej přístroj a jenom vzali jinýho zpěváka, zmáčkli pár tlačítek a ono to vygeneruje další pop song, trochu rozdílnej, ale jinak v podstatě stejnej s jiným zpěvákem/zpěvačkou.“

Ty seš asi hodně velkej kretén, že jo?

Dlouho nad tímhle přemýšlím. Opravdu tihle lidi nemají rádí pop a nebo prostě jenom ignorují ty písně, který jsou chytlavý a všem tvrdí, že je nemají rádi?

Byl jsem na tom úplně stejně. Poslouchal jsem metal a všechno ostatní bylo špatně. A i když se mi líbily nějaký pop písně (nebo obecně jakýkoliv písně jinýho stylu než metal), tak jsem je ignoroval. Nikdy jsem se nesnažil si poslechnout víc od toho hudebníka, nikdy jsem se nesnažil poslechnout si víc písní z toho stylu, i když jsem dělal přesně tohle, pokud se jednalo o metal a jiný jeho styly. Teď je mi to jedno a klidně si poslechnu 9 Korejek a jejich sladkej pop a po nich Trollech.(black metal). A tenhle týpek mi řekl, že nemá rád country a pop, z důvodu výše zmíněnýho. Ale já pořád nemůžu přestat přemýšlet nad tím, jestli se mu opravdu nelíbí ani jeden z těch tisíců pop písní, který za svůj ýivot musel slyšet a nebo je to jenom póza. Myslím, že všichni víme, jaká je odpověď, žeano... Akorát doufám, že si uvědomí, jakej je idiot, i když ve 24 je na to trochu pozdě...

Tak to byly dvě stránky, kdy jsem házel svoje myšlenky na blog a teď je čas se přesunou k tomu, co jsem dělal.

Tak ne. Protože jsem si uvědomil, že možná budu mít trochu kulturní šok, až se vrátím.

Nějaká slečna, kterou neznám, na FB napsala tenhle příspěvek:

Závidím dětem jejich bezprostřední seznamování se. Dneska do šaliny nastoupili stejnými dveřmi babička s vnučkou a dědeček s dítětem. 
Vnučka si hned stoupla vedle dítěte, jako jeho stará známá. 
"Kam jedeš?"
"Domů."
"Já taky. Kde bydlíš?"
"(adresa)"
"To bydlíme skoro stejně. Já bydlím o zastávku dál. Kolik je ti let?"
"Pět. Tobě?"
"Mně už je sedm."
Chvilka ticha. Sedmiletá holčička v růžové pláštěnce zvídavě nakloní hlavu.
"Hele, seš kluk nebo holka?"
Dítě zasněně kouká ven.
"Je to kluk nebo holka?" Holčička se obrací na dědu. "Holka," pousměje se děda. "Holka!" Dítě náhle procitne. Uraženě sundá kapuci a vykouknou krátké vlasy a náušnice.
"Ajo. To vůbec nebylo poznat, když máš TUHLE mikinu a TYHLE boty," šťouchne do ní starší holčička. 
"To mám, aby mi nepršelo na hlavu." Zní pořád ještě trochu uraženě.
"Nojo. Nesnáším déšť."
"Já miluju déšť."
"Já vlastně taky miluju déšť."
Holčička v mikině se od-urazí, pousměje se a přes hlavu si zase natáhne kapuci.
"My už musíme vystupovat, tak čáááu!" Táhne dědu za ruku z šaliny. 
"Nashledanou," usměje se babička.
"Nashledanou," usměje se dědeček.
"Čáááu," volá holčička a zuřivě mává. Pak si sedne naproti babičky. 
"To byla fajn holka, že jo, babi! Ještě, že jsem ji potkala."

Povšimněte si prosím, že z klasického představování dospěláků "Dobrý den, já jsem XYZ", v této konverzaci nezazněl ani pozdrav, ani ničí jméno.

Někteří tam potom komentovali, že je to nádherný a geniální a sami by to měli začít dělat. Já jsem jenom okomentoval tím, že to stejný se neděje jenom u dětí. Stačí jít do jakýhokoliv hostelu na Zélandu a obvykle během pár minut se vás někdo zeptá odkud jste. Pak se spolu bavíte a po nějaké době (klidně i dnech) si uvědomíte, že neznáte jméno toho druhýho.

Stává se to tady skoro pořád, ale uvědomil jsem si, jak zvláštní to asi musí být v Česku. Tady jsem sám občas přišel k úplně cizímu člověku a mnohem víckrát si někdo začal povídat se mnou. V autobuse, na festivalu v Dunedinu, v hostelech atd. Už jsem si na to zvykl a občas je to fajn si popovídat s někým úplně cizím, ale v Česku se to neděje. Co je horší, soudě podle komentů, to lidi chtějí dělat. Tak proč ne? Občas jsem měl chuť začít s někým konverzaci a neudělal jsem to. Nikdy jsem toho nelitoval, ale někteří toho evidentně litují. Kde je problém v tom si začít povídat s cizím člověkem? Co hroznýho se může stát?

Musím si nato dávat větší pozor, až se vrátím, ale evidentně je NZ víc rozdílnější než jsem si myslel.

Pointa je: Všichni jsme lidi, všichni si chceme s někým povídat a pokud je tu někdo koho chcete poznat, tak k němu prostě jděte a oslovte ho/ji. V nejhorším vás ta druhá osoba nebude mít ráda. Ale aspoň víte na čem jste :)

Jak dlouho žvýkáte žvýkačku? Já si jednu beru vždycky po obědě a protože potom pracuju, tak si ani neuvědomuju, že ji mám po dlouho dobu (klidně i v rámci hodin), takže moje otázka zní: Jak dlouho žvýkáte žvýkačku?

Proč se ptám je proto, že na obalu jsem našel graf o PH v puse před, při a po žvýkačce. Akorát že čas, kterej tam měli na žvýkání je 10 minut. Je to normální čas nebo ne?

Myslím, že už jsem zmiňoval, že nechápu, jak to, že někteří lidi neumí vyslovovat a jsou hluší. V Napier byl němec, kterej vyslovoval scallops (slovník mi tu hazí lastura, což je ale blbost, tak si to najděte sami) jako scaloops. Ale nedělal to první hodinu nebo první den, což bych pochopil. On to dělal i po několika týdnech. Jak je to možný? Všichni v té restauraci to slovo říkají pořád a všichni to samozřejmě říkají správně, ale on to stejně vyslovuje špatně.

To stejný pro týpka, kterej vyslovoval orchard jako orkard. A to stejný platí pro Julii, moji vedoucí, které jsem se představil jako Ian. Potom ale chtěla moje celý jméno a já řekl Jan. Ona to to vyslovila jako „Džen“, což je „správna“ anglická výslovnost. Já ji vysvětlil, že se to čte Jan a že tohle je důvod proč radši používám Ian. Ona řekla: „jo jo, ok. „Džen““ Wtf? Právě jsem ti řekl, že je to Jan a ty to stejně vyslovuješ špatně. Co je s váma lidma špatně?

Vzdělání v US je strašně zvláštní. Doufám, že univerzity fungují líp :-D

Každej den jezdím do práce s Hunterem, Američanem. Jednou jsem jeli z/do práce a já se zeptal, odkud je. On řekl, že ze Sacramenta. Já se zeptal, jak velký město to je. On řekl, že asi jako Auckland, co se týče rozlohy. Já řekl, že to je blbost. Teď jsem si to vyhledal a mám pravdu. Pak jsem se ale zeptal, kolik tam žije lidí a on řekl, že neví. On neví, kolik lidí žije ve městě, ve kterým bydlí. Divný...

On je stejně vtipnej. Například poslední týden jsme (já teda ne, protože jsem byl nemocnej, ale nevadí). Každopádně jsem pracovali asi 5 nebo 6 dní v kuse a on si vzal na den volno.

Já se ho potom zeptal proč a on řekl, že se necítil dobře a boleli ho záda. Ale potom dodal, že naše (naše! Ne moje! Tohle si zapamatujte) záda nejsou stavěný (on použíl slovo evolved, což je samozřejmě evolvovaný. Bohužel se to nedá tak hezky přeložit, tak radši zkuste přemýšlet nad tím slovem evolved) na takovouhle práci a on si musel odpočinout. Prostě to není přirozený pracovat tak dlouho a naše těla potřebují aspoň den na uzdravení. Hovadina! Za prvé, moje záda jsou docela v pohodě. Možná jsi starší (24 ;), možná jsi v horší kondici, ale tvrdit, že naše těla nejsou stavěný na tuhle práci je blbost. Lidský tělo dokáže mnohem víc než tohle. S jablkama jsme měli 12 nebo 13 dní bez jedinýho půl dne volna. Což bylo dost strašný a po pár dnech jsem doufal, že konečně začne pršet, ale zvládli jsme to. Skoro všichni z nás pracovali celou tu dobu bez přestávky. Za druhé, „evolvovaný“? Vážně? Opravdu musíš použít zrovna tohle slovo? WOW!

Další drobnost je ta, že naše práce je závisla na počasí. Takže můžete dostat dva týdny bez přestávky, ale nakonec ten déšť přijde a pravděpodobně bude pršet víc než jenom den, takže je docela plýtvání brát si volno ve dny, kdy můžem pracovat...

Btw, Hunter je taky jeden z těch pesimistů. USA jsou v prdeli, vzdělání je na nic a jednoduše: všechno je špatný. Já jenom doufám, že mu to zůstane a bude trpět bez jedinýho důvodu :-D

Během práce jsme si povídali s jednim Indem, kterej pracuje v druhým týmu. On řekl, že jeden den práce mu pokryje náklady na jeden týden. Vzhledem k tomu, že si vydělává asi tolik, co my, což znamená mezi 100-150 dolary, tak je to dost divný. Jak můžeš přežít celej týden za 120 dolarů? Řekl mi, že si koupil s kamarády dům a platí asi $50 nájem. Pak řekl nějaký další výdaje a nakonec řekl, že utratí asi 20 dolarů za jídlo. What the what? Dvacet? Já utrácím skoro dvacet dolarů za jídlo každej den a tobě to stačí na týden? Samozřejmě jsem se zeptal, co jí a on řekl, že rýži, obilniny atdp. Nemám tušení, jak to dělá a hlavně proč (!), ale je to šílený. Dvacet dolarů? Divný...

btw, kdybych jedl jenom (!) ten nejlevnější chleba, tak mě to stojí na týden asi asi 6 dolarů. Fakt nechápu, jak to dělá...

A teď na páté stránce je čas přestat mluvit o mých šílených nápadech a kreténech a začít psát o strašně nudných věcech. Třeba to, jak jsem se dostal do Te Puke.

Z Ettricku jsem odjel v neděli ráno, za deště. Což vůbec nebylo hezký. Ze začátku to bylo v pohodě. I když mi to obvykle trvá strašně dlouho dostat se z Ettricku, kvůli dešti to netrvalo dlouho a zastavila mi milá ženská jedoucí do Dunedin, protože tam studuje geologii. I když pršelo, tak to byla příjemná cesta, protože jsem moje společnost byla naštěstí jedna z těch se kterýma se dá mluvit celou cestu. Každopádně jsem se nakonec objevil v Dunedinu, blízko botanické zahrady. Koupil jsem si něco na jídlo a pak jsem se rozhodl čekat pod přístřeškem v zahradě, protože pršelo čím dál víc a já doufal, že to po chvíli trochu zklidní. To se nestalo a tak jsem se rozhodl najít vhodný místo na stopování. Blbej nápad. Myslel jsem si, že vím, kam jít, ale po 15 minutách chůze v dešti jsem nedosáhl ničeho. A nakonec jsem zase skončil v botanické zahradě, kde na mě nepršelo, akorát s jedním rozdílem, byl jsem mokrej.

Rozhodl jsem se jít na jinou silnici, která ale nevedla jenom do Christchurch a proto jsme o ní předtím neuvažoval. Což jsem měl udělat, protože tam byl most. Takže je zima, prší, občas i kvůli větru na mě, a já čekám na odvoz. Znovu to díky dešti netrvalo dlouho a měl jsem odvoz až do Christchurche. Dva týpci, docela v pohodě, jeden z nich strašně unavenej, takže po chvíli usnul a já ho napodobil. Což je mi líto, ale ta cesta byla tak nudná, že to jinak nešlo. Každopádně byla skoro tma a my jsme se dostali do Christchurch. Kvůli zemětřesením (vygooglete si to, je to dost zajímavý) je centrum města zavřený. Ale tihle dva týpci jsou rozhodnutí mě dostat do hostelu. Už mi jeden našli a teď udělají cokoliv, aby mě tam dostali. Je to strašně vtipný a trvalo asi půl hodiny dostat se skrz centrum, ale bylo to od nich hezký. Takže mám postel na noc a volnej večer, kterej jsem využil procházkou po městě.

Christchurch je strašně zajímavý město. A taky mrtvý. Polovina ulic je zavřená a jenom pár z nich je otevřený pro chodce. Většina obchodů je zavřená, ale pořád jsou zničený a jsou vidět cedule s nápisem otevřeno, nábytek a všechno, co v těch obchodech bylo. Zničený samozřejmě... Taky je tam obrovský množství volnýho místa. Předpokládám, že jsou to už zbořený budovy. Mám fotky, tak je snad později postnu.

Jak jsem řekl, mrtvý město. Neděle večer úplně tichá kromě jednoho otravnýho a strašidelnýho zvuku jako ze Silent Hill. Pondělí ráno pořád klidný, pár lidí na ulicích je, ale nic moc. I když to možná bylo kvůli dešti...

Další ráno jsem nedělal moc, až na to, že jsem byl donucen chodit po městě s těžkýma batohama, zatímco pršelo a já se snažil najít zničenou restauraci, protože někdo (!) si zažádal o fotky z ní. Ale mám je a nakonec jsem se dostal na letiště. Tam jsem si znovu uvědomil, jak moc mám rád letiště, bez zjevnýho důvodu a uvědomil jsem si, že nemám příliš v lásce lítání. A kupodivu jsou lepší lety na delší dobu než ty, co trvají hodinu nebo dvě. Nevím proč...

Jsem v Aucklandu a snažím se dostat do Te Puke nebo aspoň do Tauranga. Je asi 12 hodin. Našel jsem si autobus a potom vlak, kterej vypadá víc jako metro a byl jsem znovu v Papakura a snažil jsem se dostat na svoji šťastnou benzínku. Problém byl ten, že jsem se rozhodl věřit řidičce busu a ta mě vyhodila na odbočce, o které mi řekla, že ji používají všichni stopaři. Stál jsem tam pár minut a asi jsem tam měl zůstat. Já se ale rozhodl se přesunout na benzínku, takže jsem ztratil spoustu času a už se pomalu stmívalo. Pár lidí mi zastavilo, ale nikdo nejel až do Tauranga mě se nechtělo stát u silnice někde uprostřed ničeho, zvlášť když hrozí déšť. Nakonec jsem to ale musel udělat a objevil jsem se za tmy v nějakým malým městě vedle kavárny. Naštěstí to znovu netrvalo dlouho. Hodně divnej Ind mi zastavil. Jak jsem řekl, všichni indové jsou divní, ale tenhle byl aspoň docela milej. Dokonce mi nabídl, že můžu přespat u něj, pokud nenajdu hostel. Sice bych to nikdy nepřijal, protože mi naháněl trochu hrůzu, ale snaha se cení :-D

Strávil jsem noc v Tauranga a vydal jsem se do Te Puke. To byl hezkej den. Přestalo pršet a navíc bylo ještě teplo a slunečno pro změnu. Probudil jsem se, zašel jsem si na palačinky a kafe na snídani a vydal jsem se do Mount Manganui. Tam jsem si koupil lahodnou zmrzlinu vydal jsem se stopovat. A konečně se to stalo. Druhá věc na kterou jsem čekal od té doby, co jsem začal stopovat. Zastavil mi náklaďák :)

Byl spíš menší, ale stejně bylo dost náročný vylézt tam s těžkým batohem. Ale použil tu houkací věc a opravdu je uprostřed auta a jediný, co potřebujete je zatáhnout ji dolů na zatroubení :)

Do Te Puke jsem se dostal před polednem. Našel jsem si backpacers, hned jsem se rozhodl, že je to strašný místo a že musím odejít, co nejdřív. Zavolal jsem dvěma kontraktorům a jeden z nich mi nakonec řekl, že můžu začít daší den. Nádhera :)

Další den jsem šel do práce a domluvil se s Hunterem na tom, že mě bude brát do práce a večer jsem si našel i nový místo, kde zůstat. Takže během jednoho dne jsem se z nezaměstanýho člověka bez transportu a bez práce změnil na člověka s prací, transportem a ubytováním. Hezký, že?

Mám zase šest stránek, takže zbytek později.