Ettrick

Awesome title, eh? :-D

ČESKY: 

Mám tu jeden velmi starej článek, kterej jsem napsal někdy po maturitě. Visel na blogu už dlouho a tak jsem se rozhodl vám ho ukázat, protože je teď možná ještě pravdivější. Anyway, tady je:

Objevil jsem internet a myslím, že jsem se zamiloval a zároven (už je možná čas naučit se psát ň :) jsem se smířil s tím, že budu pořád sám. Proč mi to nevadí? Protože mám TED a csfd a stumbleupon a mám i ten zasranej facebook, kterej chci omezit. A taky mám last.fm, mám wimp, mám filestube a mám i ten skvělej youtube a s tímhle vším můžu žít 80 let a stejně mi to nebude dost, můžu používat internet celej život a stejně si na konci řeknu, že to bylo málo. Můžu taky omezit veškerej sociální život a být na internetu a i když si možná řeknete, že jsem nolifer a idiot, já budu spokojenej. Protože stránky jako wimp mě rozesmívají každej den, každej den pět vtipných, zajímavých a většinou neuvěřitelně sentimentálních videí. Díky stránkám jako TED se cítím chytřejší, vzdělanější. Díky csfd a last.fm mám zábavu na miliony hodin. A nejdůležitější na tom všem je, že mi to dává naději v lidstvo. Nemám rád lidstvo. Lidi mi nevadí, ale lidstvo jako celek je hloupý, ale pokud se podívám na dobrej film (Intouchables, Big Fish), poslechnu skvělou hudbu (Omnitica, Blackmill) , podívám se na video (odkaz) neuvěřeitelných tanečníků nebo na roztomilou spisovatelku (znovu odkaz), případně se podívám na fascinující vynálezy (odkaz 1 odkaz 2), tak mám dobrou náladu. 

Když se vrátím ze školy, kde bych měl načerpat nový vědomosti, často jsem akorát naštvanej, zklamanej z idiocie ostatních. Mít jenom internet, neměl bych kamarády, žádnou šanci mít přítelkyni a děti, ale mám pocit, že bych byl mnohem spokojenější. A víte co je na tom to nejkrásnější? Že až na Big Fish jsou všechny výše uvedený odkazy nalezený a odsledovaný během prázdnin, maximálně dva týdny zpátky. Není to naprosto úžasný? :)

Jak je vidět, tenhle článek je moc gay i na mě a teď je 11.8 a mně se pořád nechce ho zveřejnit, i když tu je víc než měsíc.

Jak je vidět, tak jsem se smířil s tím, že je ten článek strašně gay a 1.3 jsem se rozhodl ho postnout a něco málo k němu dopsat.

Tohle byl hodně sentimentální (at už to slovo znamená cokoliv, to správný slovo imho ještě nikdo nevymyslel nebo ho neznám) článek. Což mi připomíná, že jazyk je strašně nedokonalej (o tom jsem určitě někde psal, možná na blog), ale možná by pomohlo jich znát víc a pokud budu znát všechny, možná nakonec budu schopen popsat všechno. To je trošku deprimující, ale stejně to zkusím.

Novej Zéland (případně jiná země) je poslední naděje v lidi a sociální život. Pokud se vrátím s tím, že to nemá smysl (jakože asi jo), tak omezím svůj sociální život na minimum... Ted si tak říkám, že nevím úplně přesně, jak víc bych ho mohl omezit. Aspoň (ň ;) jednou za týden zajít do hospody je v pohodě a stejně nic víc nedělám... No nevadí, každopádně jedu pryč a potom, pokud se vrátím s dobrou náladou, pokud se vůbec vrátím, tak možná budu víc společenskej, ale spíš ne. Co budu dělat? Samý krásný věci :) Ted mě tak napadlo, že i když si to všechno pamatuju, stejně bych si mohl napsat, co všechno chci v životě zkusit a udělat. Asi je vám to jedno a já to všechno vím, ale proč ne.

1.Naučit se jazyky, ted je na řadě vypilování angličtiny. Další je fránina a po tom asi švédština, netuším proč. Tím rozhodně nechci končit.

2. Naučit se pořádně na bicí (bez ambicí být opravdu dobrej nebo snad nejlepší), naučit se na kytaru a potom přijde na řadu asi cello a harfa. Netuším proč a možná to změním.

3. Hrát a později i skládat hudbu. S ani jedním nespěchám, tohle je pravděpodobně vzdálená budoucnost.

4. Dokončit knihu, co píšu. Plánuju do konce vysoké. Pokusit se to někomu udat a vydat to jako opravdovou knihu, což stejně asi nevyjde...

5. Natočil film(y). Zase hodně vzdálená budoucnost, ale chci si to zkusit

6. Studovat (!). Pokud nebudu mít rodinu a kamarády (i když radši bych se toho úplně nevzdával), tak co bych měl dělat, než studovat? Jako první teoretickou fyziku/kvantovou mechaniku, potom možná zvuk a hudbu a jako další něco s chemií (protože je fascinující, ale nic o ní nevím), možná ekonomikou a nerad bych tímhle končil, pokud to jenom trochu půjde, ideálně studovat pořád :)

7. Další věc je parašutismus, paraglading, birdman a podobný věci.

8. Založit si kavárnu, která bude přesně podle mých požadavků, takže tam možná nikdo nebude chodit. Zase vzdálené, hlavně na to musím mít peníze, nerad bych si na to půjčoval, protože to asi nebude moc výnosný...

9. Založit si porno byznys (přesně pro takový lidi jako jsem já :-D). Přesnej plán neřeknu, ještě mi to ukradnete, ale je to hezkej a pravděpodobně nefunkční plán :)
Tohle zní strašně divně, ale není to vůbec nic špatnýho, ani nechutnýho, je to skvělej, ale, jak jsem řekl, pravděpodobně nefunkční plán

10. Málem jsem zapomněl, že se hodlám odstěhovat. Zatím vypadá dobře Londýn, ale nikdy jsem tam nebyl, tak uvidíme. Minimálně do Prahy, když už ne do ciziny...

11. Jako poslední je nejdůležitější věc a tou je: umřít štastný!

Na většinu z výše uvedených věcí vůbec nespěchám. Znám se a vím, že jsem pomalej. Nechci být štastnej hned a mít všechno hned. Všechno má svůj čas a já si dal plán, že nemusím být štastnej v ani jediným okamžiku života, pokud budu na konci (snad umřu nějak rozumně starej a když na to budu aspon trochu připravenej, jinak je to plán úplně na nic) štastnej a spokojenej.

Víte jak poznáte dobrýho bubeníka? Stačí dvě věci: Jak vysoko má hajtku? Čím níž, tím líp. Začátečníkům se pletou ruce a mají málo místa, ti lepší už umí používat zápěstí a ne celou ruku, takže si můžou dát hatjku níž.

A za druhé, jak velký je kolečko vydřený od paliček na virblu. Čím menší, tím samozřejmě lepší.

Lidská chůze (aspon moje) je přibližně 120 bpm, což znamená, že za sekundu uděláte dva kroky. Jeden krok má asi 40 cm (můžete si udělat další výpočty průměrné rychlost).

Nejlepší hudba na procházky je Parov Stelar (aspoň pro mě), další vhodný písně na spíše svižnější procházka můžete najít zde (docela divný, že taková stránka existuje, ale je to skvělý, možná si tam najdu něco zajímavýho)

Pokud se nudíte, ale vidíte na ručičkový hodiny, můžete si aspoň z nudy něco málo zkoušet. 60 bpm je na některý cvičení velmi vhodný tempo.

Učím se psát levou, nejdřív mě to napadlo, jenom abych se tím mohl chlubit, ale teď je to i proto, že mi to snad pomůže hrát na bicí. Taky jsem se rozhodl, že až (pokud) odjedu, tak tam budu všechno dělat levou a pokud budu mluvit anglicky budu levák a pokud česky, budu pravák. Hustý, co?

Tohle úplně nevyšlo, žeano :-D

Hrozně se mi líbí, jak mě teď všechno baví a jak si všechno užívám, bez zjevnýho důvodu, protože se v podstatě nic nezměnilo. Možná dokonce spíš k horšímu :-D

Nejvíc se mi líbí, že jsem najednou začal toužit po vzdělání. Možná ne dost brzo, ale aspoň jsem začal. Narozdíl od některých... Místo dvacetiminutovejch seriálů jsem začal sledovat seriály o fyzice, chemii a na TEDu různý krátký přednášky o všem možným. A pořád mě to baví a jsem rád, že mám internet a můžu u něj pořád být.

Ok, tak tohle byl můj dementní starej článek. Jak se vám líbil?

Teď se přesuneme k tomu, co jsem dělal, co dělám, jakej je plán a pravděpodobně to zase zakončíme poznámkama z mobilu.

Nejdůležitější věc je, že jsem ztratil práci. Bylo mi řečeno, že můžu zůstan na Kerrimuir orchard až do konce sbírání jablek a pokud chci, tak klidně i přes zimu na stříhání. Andymu ale tohle nabídnuto nebylo a tak si našel jinej sad s jablkama v Ettricku (asi 10km dál). Po nějaké době mi řekl, že bych tam možná měl zavolat taky, protože tady pro mě nebude práce, protože David řekl, že na jablka má dost lidi z Vanuatu a Solomonových ostrovů. Já odpověděl, že mi řekl, že můžu zůstat, ale nakonec jsem se nechal přesvědčit a zavolal jsem. Pete Vernon (majitel? sadu) zavolal Davidovi a zeptal se ho, jestli opravdu můžu jít pracovat do Ettricku a David mi další den ráno řekl, že to takhle nakonec bude nejlepší a že by si mě tu rád nechal, ale nemůže mi práci slíbit, takže můžu odejít. Prý se ale pořád můžu vrátit na prostříhávání na zimu. Před týdnem v pátek byl můj poslední den a já měl najednou pár dní volna než sbírání jablek (Středa) začne.

Tim jel znovu do Queenstownu, protože potřeboval letět na sever do Hamiltonu na svatbu, takže mě svezl a já se v pátek odpoledne objevil v Queenstownu. Plán to byl skvělej, ale samozřejmě se objevil problém a to ten, že kvůli obrovskýmu koncertu kousek od Queenstownu byly všechny hostely plný. Doslova všechny! Protože bylo odpoledne a já neměl čas ani chuť se někam přesouvat, tak jsem dal na radu z informační kanceláře, pronajal si stan (12 dolarů na den) a šel jsem do kempu (naprosto neuvěřitelných 25 dolarů za noc!).

Pár poznámek z Queenstownu:

Neuvěřielně nádherný město (prej bylo postavený, proto to jméno, pro královnu a vůbec se tomu nedivím. Okolní příroda je fakt nádherná). Vygooglete si fotky ;)
Nemám z něho žádný fotky, protože jsem byl naštvanej :-D Ale plánuju se tam podívat znovu, takže potom nějaký udělám.
Je to nechutně turistický město. Turisti, „batůžkáři“, asi milion informačních center na jedné ulici a tak dále.
Když jsem se večer procházel, tak jsem na ulici viděl Vincenta „Da Vinciho“ a jeho street show/ circus, pokoušel jsem se ho najít na youtube, ale bohužel nic. Každopádně to bylo awesome! Těžko to popsat bez videa :-/

Během prvních asi 20 minut v Queenstown jsem na ulici narazil na Ivanu, češku, která se mnou pracovala na sadu. Docela mindfuck.

A to je teď všechno, co mě napadá.

Když jsem se ráno probral a nasnídal se, tak jsem se rozhodl navštívit Dunedin místo Queenstownu, takže jsem vrátil stan, nasedl do autobus (:-O Autobus) a nechal se odvést k letišti, kde jsem začal stopovat. Jop, pořád přežívám na Zélandu bez auta a bez autobusů při jízdě na velký vzdálenosti.

Velký zklamání bylo, že když jsem přišel na místo, ze kterýho už jsem jednou stopoval, tak jsem tam našel dvě stopující slečny.

Stoupnul jsem si kousek za ně a vytháhnul svoji ceduli. Slečny po pár minutách sehnaly odvoz a já se rozhodl jít na jejich místo. Přede mnou i za mnou byla hromada místa na stopování a zastavení, což byla chyba, protože jsem tak dal možnost stoupnout si přede mě páru kreténů, kteří jsou evidentně tak hnusní, že musí žonglovat aby je někdo vzal :-D

Ok, tohle bylo hnusný, ale fakt není hezký, když čekáte až bude někdo laskavej a vezme vás a nějakej pár si stoupne před vás.

Po pár minutách se objevil další stopař (asiat! :-O :-D) a ten si rozumně stoupnul až za mě. Tady vidíte, jak je Queenstown turistický město...

Každopádně pár odjel a já po chvíli taky sehnal odvoz. Bohužel jenom asi na deset minut, kde jsem začal stopovat na ne úplně vhodným místě (i když mi ho ta milá slečna doporučila). Naštěstí mě ještě kousek svezl týpek se strašně roztomilým psem. Já si dal batoh do kufru, sednul si dozadu, kde už seděl pes. Ten se ani nehnul, když jsem si vedle něj sedl a po půl minutě nic nedělání si na mě lehl :)

Týpek mě vyhodil na místě na kterým jsem taky už jednou stopoval, na odbočce mezi Wanakou a Cromwellem. Rozhodl jsem se kousek přesunout aspoň za tu odbočku, když se mě mladej borec oranžové reflexivní vestě zeptal, kam jedu. Já řekl, že do Dunedinu a on mi nabídnul, že mě sveze.

Pár poznámek o téhle cestě:

Ten týpek byl magor. Kolem, již zmiňovaného koncertu, byly značky s max. rychlostí 30 a on opravdu celou dobu jel třicet, i když to byla krásná rovná cesta bez aut. Já si říkál, že takhle nám to bude trvat celej den než se dostaneme do Dunedinu, ale jak se ukázalo, tak to byl ve skutečnosti skvělej řidič.

Většina cesty je na úzké silnici vedoucí kolem hor se srázem na druhé straně, ale on stejně jel 140 a předjížděl auta i když neviděl víc než pár metrů před sebe :-D

Ok, to trochu kecám, ale je to složitý na vysvětlování, takže to nechám takhle.

Další awesome věc, co se mu povedla byla na jednosměrným mostě. Stojíme na červené v řadě asi 15 aut. Proti nám už nic nejede a je jasný, že se brzo objeví zelená a on se rozhodl, že ještě na červené předjede všechny auta a tak vjel na most jako první :)

Prý cestu Dunedin-Queenstown jezdí až moc často...

Když jsme projížděli Alexandrou, tak jsem si u silnice všiml páru kreténů. Ještě že tak, ještě aby se dostali do Dunedinu dřív než já. Chá chá :-D

Každopádně jsme se objevil v Dunedinu, našel si hostel s poslední postelí a neomezeným internetem :)

První den jsem nedělal nic. Druhej den jsem se prošel po městě a kupodivu i něco málo nafotil (za dlouho, upload je určitě strašně drahej :-D). Třetí den jsem se rozhodl vzít autobus do Otago Peninsula a projít se po kopcích. To mi zabralo asi 5 hodin (celou dobu chození, nádhera :) a viděl jsem nádhednou sandfly beach a jedinej hrad na Zélandu. Na konci jsem se vracel zpět do místa, kde by měl jet autobus a protože bylo asi 7 večer, tak mi po nějaké době zastavilo auto a starší pár mi nabídnul, že mě sveze k zastávce. To od nich bylo velmi hezké, že? :)

Škoda, že poslední autobus už odjel :-D

Byl jsem na zastávce a kousek od ní stála skupina lidí. Zeptal jsem se, kdy jede poslední autobus a dostal jsem odpověď, že poslední už odjel. Taky jsem ale dostal nabídku na svezení do města :)

Sice jsou tu lidi hloupí stejně jako v česku, ale aspoň jsou hodní a ochotní :)

Poznámky z Dunedinu:

Studentský město. Neuvěřitelný množství studentů všude okolo, což je za prvé cool a za druhé to znamená, že je většina věcí levnějších.

Město s architekturou. Kupodivu to nevypadá jako moderní město, ale město s historií. Okolo jsou kostely, starý domy a celkově to byla příjemná změna. Pár fotek mám, ale zase časem.

Díky neomezenýmu internetu se mi podařilo si stáhnout nejenom poslední tři díly nové série Red Dwarf, ale hlavně KOTOR 1 i 2 :) Včetně nekolika modů, takže teď mám, co hrát.

To je pro teď vše, možná si ještě na něco vzpomenu.

Mohl bych to popsat mnohem víc, stejně jako jsem popsal výlet do Wanaky, ale to mi přišlo při překládání strašně nudný, takže se mi to nechce psát i tady.

Ráno jsem se zase rozhodl stopovat zpět do Ettricku (kdyžtak se podívejte na mapu. Roxburgh-Queenstown, další den do Dunedinu a o pár dní později do Ettricku. Vidíte tu idiocii? :-D).

Stopování je v téhle době evidetně strašně populární. Z Dunedinu jsem viděl asi tři skupinky lidí a tři lidi jsem potkal na stejným místě jako já na odbočce do Alexandry.

První týpek me vzal v místě, kde všichní jezdí přes stovku a to i přesto, že prý spěchal. Moc hodní lidi :) I když to byl původně Australan...

Druhej týpek mě vzal z Miltonu až do Ettricku a to byl sympaťák. Původně ze Skotska (takže měl skvělej přízvuk :) a celkově skvělá společnost. Velmi výjimečně si s některým z řidičů povídám celou cestu, ale s ním to šlo v pohodě.

Každopádně bylo úterý a já se objevil v Ettricku. Ještě větši díra než Roxburgh (žádnej supermarket, jedna hospoda, tři stánky s ovocem (!) a několik baliček ovoce).

Ubytování je strašný (ne zas tak moc, navíc bych měl platit jenom asi $50/týden, ale je to horší než Kerrimuir a než, co jsem čekal), ale je to jenom na tři měsíce, takže v pohodě.

Když jsem přijel, tak tu byli jenom tři lidi. Andy a Sandy (jako již tradičně :-D) a zvláštní Nizozemka Els (nevím, jak přesně se to píše, ale takhle se to vyslovuje). Další dny se objevily další. Londýňán Sam, kiwáckej pár (neznám jména) a kiwák Glen. Dva němci, dva francouzi a zdá se, že další lidi ještě přibudou. To bude zábava.

Nevím, co víc napsat a jediný, co mě napadá je sbírání jablek.

To probíhá úplně jednodušše. Začínáte s jedním velkým vakem a jednou obrovskou bednou (nebo jak to nazvat). Sbíráte jablka (takže lezete na žebřík a zase dolů skoro pořád) dokud se vám nenaplní vak (mě to teď trvá zhruba 6-7 minut), kterej nosíte celej den na břiše. Když máte plno (není nezbytně nutné, zvlášť když plnej vak váží prý asi 20 kilo), tak si dojdete k bedně, která má asi 1*1*2 (metry) a velmi opatrně vysypete jablka.

Pro představu si zkuste nasadit deset kilo (jednoduchej průměr) něčeho na břicho a pak pohybujte rukama do všech směrů a vracejte je zpět k břichu. Zkuste to toho aspoň třetinu času chodit do schodů a pokud tohle budete dělat 9 hodin, tak máte zhruba představu, jak tahle práce vypadá :-D

Kupodivu to není tak strašný (aspoň pro mě. Sam a Els, kteří nikdy nic nesbírali si strašně stěžují) a já jsem byl dokonce schopen a ochoten dnes pracovat další hodinu a půl přesčas.

Zní to strašně, ale upřímně řečeno: pokud to nezvládnete, tak byste se sebou něco měli dělat.

Proč to říkám? Protože je tu Sandy. Sandy je drobná asiatka, které je (pokud se nepletu) 45. Andy a Sandy sbírají spolu a Andy byl při sbírání meruněk jen o trochu rychlejší než já. Při sbírání jablek oba dohromady nasbírají skoro dvojnásovek toho co já.

Malá asiatka ve svých pětačtyřiceti letech nosí 9 hodin v kuse 20 kilo jablek tam a zpět a to vše ne o moc pomaleji než já. RESPEKT!

Nejhorší věc na celým sbírání, ale není to, že je to namáhavá práce, ale voda.

Pod stromy Cox (což je odrůda, která se sbírá jako první) se kvůli lepší barvě dávají folie, který odráží světlo (v podstatě alobal, akorát pružnější a pevnější. Strašně zvláštní, ale chytrej vynález. Mám fotky), což je mimochodem strašně otravná práce, kterou jsem taky pár dní dělal. Problém je ten, že když prší nebo se pustí zavlažování, tak se tam drží voda, takže celej den jednou za čas šlápnete do kaluže a namočíte si celou botu. A chodit celej den v mokrých botách a ponožkách je velmi nepohodlné a nohy z toho bolí. Už se těším až Cox dosbíráme, pak to bude krása.

Navíc to zatím nejsou zas tak dobrý peníze. Za bin (což jsem překládal z nedostaku lepších výrazů jako bedna, ale asi budu používat bin) dostáváme (asi, není to jistý) 40 dolarů, což je při prvním sběru něco přes minimální mzdu (dnes jsem udělal 4 biny=160 dolarů za asi 10.5 hodiny). Druhej sběr, ale bude skvelěj a to by mělo být mnhoem víc peněz :)

Už teď je to dost dlouhý, takže k poznámkám z mobilu se dostanem později.

Teď jsem si ještě uvědomil další krátkou věc. Do Británie studovat nepůjdu a to proto, že britský školy přijímají na základě maturity. Je sice skvělý, že britský školy zohledňují českej systém a uznávají maturitu, ale pro mě to úplně hezký není. Já jsem sice s maturitou úplně spokojenej, ale na prestižní školu v UK to není... Kanada je pořád ve hře, ale trochu se zkomplikovalo Working Holiady vizum.

A to je snad opravdu vše

Good friday night/Dobré páteční ráno :)

ENGLISH:

I have one really old article I wrote sometime after maturita (maybe 9 months ago or something). I had it on a blog for a long time and now I decided to post it because it's even more true.

Anyway, here we go:

I discovered internet and I think I'm in love and also I reconciled myself with the fact I'll end up alone. Why I don't mind? Because I have TED and csfd („czech IMDB“) and stumbleupon and I have even the bloody Facebook which use I want to reduce. And I also have last-fm, I have wimp, filestube and I also the great youtube a with all this (and much more) I can live 80 years and still at the end think it wasn't enough. I can restrict all social life and spend my life on the internet and I know you'll think I'm a nolifer and an idiot, I'll be happy. Because sites like wimp makes me laugh every day, every day five funny, interesting and also a lot of times sentimental and cute videos. Thanks to pages like TED I feel more clever and educated. Thanks to csfd and last.fm I have entertainment for milions of hours and the best thing about it is that it gives me hope in humanity (wow, that sounds so horrible in english :-D). I don't like humans as a whole, I don't mind certain people but as a whole the human race is unbelievably stupid but if I watch a good movie (Intouchables, Big Fish), listen a good music (Omnitica, Blackmill), watch a video (link) of awesome dancers or a cute writer (link) or maybe find out about great inventions (link 1, link 2), I'm in a better mood.

When I come back from school, where I should learn new things, I'm sometimes angry and disappointed from stupidity of óthers. Having only internet, I'd have no friend, no chance to have a girlfriend and kids, but I have the feeling I'd be happier. And the beauty of all the things I mentioned earlier is that except Big Fish I found out all of them in the past two weeks. Isn't that awesome? :-)

Evidently, this article is too gay even for me and now it's 11.8.2012 and I still don't feel like posting it even though it's been more than a month.

Evidently, I reconciled again and I don't care it's too gay and it's 1.3.2013 and I decided to show it to you and write some other things to it.

This was highly sentimental (whatever that word means and even though it might not have the same meaning in english but the right word wasn't probably invented) article. Which reminds me that language is imperfect (I wrote about that somewhere but probably not in english) but it might help if I know more of them and if I know all of them maybe I'll be able to describe everything. A bit depressing, isn't it? :-D

New Zealand (or any other country. Obviously written a long time ago so I still didn't know where I'm going) is a last hope for people and social life. If I come back with the feeling that it's pointless (which I think it's going to happen) then I'll reduce my social life to minimum... Now I'm thinking that I hve no idea how to do that because my only social life is going to a pub once a week. Anyway, I'm leaving and if I come back in a good mod (if I ever come back) then maybe I'll be more social but probably not. What am I going to do? Only nice things :) I just had a though that even though I remember it all I could still write what I want to do and try in my life. I guess you don't really care and I know it all but why not?

Learn languages. Now it's get better in english and then french. After that maybe swedish with absolutely no reason.

Learn how to play the drums (without ambition to be really good or even the best), learn how to play guitar and after that probably cello and harp. Again no idea why.

Make music. I know it's going to be an a quite distant futue but I'm in no hurry.

Finish my book. The plan is untill I finish university. After that I'll try to publish it but I doubt it's going to happen...

Make movie(s). Again a distant future but I want to try.

Study (!). If I have no family and friend (even though I'd prefer not to get rid of that idea) what else should I do thatn study? First is theoretical physics/quantum mechanics then maybe sound and music and after that maybe something with chemistry (because it's fascinating but I know nothing about it) or economics but I don't want end with this. Ideally I want to study all the time :)

Another thing is skydiving, paraglading, wingsuit and similar things.

Start a cafe that will be exactly like I want it so most likely noone's going to be there. Distand future again because I need money for it and because it will make no profit I don't want to take a loan

Start a porno company. I'm not going to say the whole plan because you'd steal it from me but it's awesome and most likely nonfunctional :)

This sounds really strange but it's nothing bad nor disgusting it's a great but, like I said, not functional plan.

I almost forgot I want to move out. So far London looks nice but I've never been there so we'll see. At least to Prague if not abroad.

And the last thing and most important thing is: Die happy!

I'm not rushing to any of these things. I know myself and I know I'm slow. I don't want to be happy now and I don't want everything now. Everything has its time and I have a plan that I don't need to happy at anytime of my life if I die happy and satisfied. Hopefully I die reasonably old otherwise this plan is useless :-D

Do you know how do you recognise a good drummer? You need two things: how high is his/her high hat. The lower the better. Beginners don't have enough space and their hands are interfering but the better ones know how to use the wrist and not a whole hand so they can afford to put the high hat lower.

And a second thing is how big is the circle on your snare rubbed from your drumsticks. The smaller the, obviously, better.

Human walk (well... at least mine) is aproximately 120bpm which means that you do two steps every second. Every step has about 40 cm so you can do some additional counting of average speed.

The best music to walk to is Parov Stelar (again, for me) another suitable songs for walkings can be found in here. It's a bit strange that this site even exists but it's cool and maybe I'll find something interesting there later.

If you're bored but you can see a clock (With hands? I don't know the term but not the digital ones :) you can do some basic drumming exercise. 60 bpm is a perfect tempo for some practise.

I'm trying to write with left hand, at first I wanted to do it just so I can boast but I also think it might help me with my drumming. I also decided that after I leave i'll do everything with left hand and when I speak in english I'll be left handed and if I speak in czech I'll be right handed. Cool, eh?

That didn't work out as excepted :-D

I love how much I enjoy everything now without any apparent reason because nothing really changes. And if it did it became worse :-D

And the most I love that I started to enjoy educating myself. Maybe not soon enough but at least it happened. Instead of twenty minutes twenty series I started watching series about physics, chemistry and on TED short talks about basically anything and everything. And I still like it and I'm glad I have internet and I can use it all the time.

Ok, that was my stupid old article. Did you like it?

Now let's move to what I've been doing, what I'm doing and what's the plan and we'll possibly end it again with the notes from a phone.

The most important thing is that I lost my job. I was told I can stay at Kerrimuir orchard untill the end of apple season and if I want I can stay for the winter prunning. Andy didn't get this offer so he found himself another apple orchard in Ettrick (about 10km further down the road). After some time he said to me that I might call there too because there won't be a work for me in here because David said he has enough people from Vanuatu and Solomon islands. I said I was told I can stay but eventually I called. Pete Vernon (owner?) called David and asked him it's alright if I move and David later said that this is actually best option for him and if I want I can still come back for the prunning in winter. Last week (actually it's almos three I guess) Friday was my last day and I suddenly had a few days before the apples start.

Tim went to Queenstown again because he needed to fly to Hamilton for a wedding so he took me there and on Friday afternoon I appeared in Queenstwon. Great plan, but a problem showed up and that was because of a huge concert close to Queenstown every hostel was fully booked. Literally all of them. Because it was a bit late afternoon and I didn't feel like going somewhere else I took the advice of a lady in I-site and I borrowe a tent (12 dollars for a day) and went to a camp (unbelievable 25 dollars for a night!).

Few notes from Queenstown:

Unbelievably beautiful town (it was built for queen and I'm not surprised. The nature around is really amazing). Google the pictures ;)

I have no pictures because I was pissed of :-D But I'll be coming back through there so I'll make some later.

It's a pure tourist town. Tourists, backpackers, about a hundred i-sites on one street and so on.

When I was coming back fro ma walk on a stree I saw Vincet „Da Vinci“ and his street show/circus, I tried to find it on youtube but I couldn't. Anyway it was awesome. Hard to describe without a video though :-/

Within about twenty minutes in there I met Ivana, czech friend I was working with in orchard. A bit of a mindfuck...

And that's all I can think of now.

When I woke up and had a breakfast I decided to visit Dunedin instead of Queenstwon so I returned the tent, took a bus (wow :-O A bus!) and got out close to the airport. Nope, I'm still refusing to use boring buses when the hitchiking is so good in here.

Big disappointment was that when I cam to a place I used for hitch before there were two girls already waiting.

I stood a bit behind them, took out my sing and waited. They got a ride a few minutes and I decided to take their place. There was plenty of space behing and in front of me which was obviously a mistake because a couple of idiots, who are so ugly they have to jugle to get a ride, stood in front of me :-D

That wasn't very nice I admint but it's not very nice to wait for a kindness of drivers and then someone stands in front of you.

After another few minutes another hitchhiker appeared (asian guy :-O :-D) and he decidec to stand behind me.

There you can see how much is Queenstown a tourist town.

Anyway the ugly couple left and I got a ride too. Unfortunately only for a few minutes where I started hitching on bad spot (even though the lovely miss recommended it). Luckily a guy with a cute dog stopped for me. I put my bag into the trunk, sit in the back where was the dog, sitting. He (she?) didn't move a bit when I came in and after half of a minute of doing nothing he just layed on me. Nice dog :)

Guy dropped at a place I was hitching before too, in an intersection between Wanaka and Cromwell. I decided to move at least after the intersection when a young guy in orange reflexive vest asked where I'm going. I said to Dunedin and he said he'll take me.

Few notes about this ride:

The guy was insane. Around the concert were signs with the top speed 30 and he really was driving 30 even though it was a nice straight road with no cars. I though it's going to take ages to get to Dunedin this way but as it turned out I was completely wrong because he was good, real good driver.

Most of the road is narrow around mountains on one side and a cliff (?) on the other but hew was still driving in 140 and he was passing cars even though he couldn't see more than few metres upfront :-D

Ok, I'm exaggerating a bit now but it's complicated to describe so I'll just leave it like that.

Another awesome thing he did was on a one way bridge. We were waiting on a red signal behind several cars. Noone was going against us anymore and it was obvious the green light will soon appear so he decided to pass al the cars and went on a bridge first on a red light :)

He said he's going the way Dunedin-Queenstown way too much...

When we were going through Alexandra I noticed the couple of idiots standing next to the road. Good! No way they would get to Dunedin before me :-D

Anyway I was in Dunedin, I found a hostel with last bed and unlimited internet :)

First day I did nothing. Second day I walked around town and I even took a few pictures (sorry uploading will probably cost me a lot so it might take a while). Third day I took a bus to Otago Peninsula to walk around the hills. That took me about 5 hours (all the time walking, beautiful :) and I saw amazing sandfly beach and only NZ castle. At the end I was going back to a place where I could find a bus going to town but because it was 7 pm after some time a car stopped and an elderly couple offered me to take me to the bus stop. Very nice of them, eh? :)

Too bad the last bus was already gone :-D

I was on a bus stop and not far from it was a group of people. I asked when is the bus coming and I got an answer that the last one is gone. But I also got an offer to take to town :)

The people in here are as stupid as in Czech but at least they're nice and helpful :)

Notes from Dunedin:

Student town. Unbelievable amount of students everywhere which is cool and it also means that most of things are a bit cheaper.

It's a city with architecture which is a nice change after all other cities in NZ. Churches, old houses a all in all it looks nice. A have a few pictures but again, later...

Thanks to unlimited internet I managed to download not only three last episoded of Red Dwarf but mostly Kotor 1 and 2 :) Including few mods. Yay! I have entertainment.

That's it I guess for now maybe I'll add something later.

I could describe it much more like I did with the trip to Wanaka but when I was translating it it sounded boring so I don't want to do the same now.

In the morning I needed to get to Ettrick (take a look at the map, Roxburgh-Queenstown-Dunedin-Ettrick. Complete idiocy :)

Hitchhiking is really popular at this time because I saw about thre groups of people hitching from Dunedin and I saw another three people in the intersection to Alexandra I used.

First guy took me to Milton on a place where everyone is speeding (maximum speed in NZ is 100 which is really funny sometimes) and he was apparently in a hurry. Nice guy. Even though he was an aussie :-D

Other guy took me al lthe way to Ettrick and he was really cool. He was from Scotland so he had a funny accent but he was a good company for the road. Only occasionaly I talk with the drivers all the time but this time it went well.

Anyway it was tuesday and I was in Ettrick. Even bigger shithole (pardon my french) than Roxburgh. There's no supermarket, one pub and three fruit stalls, which is great, and some packhouses. Accommodation it horrible (well not that much and I should be paying only $50/week so that's alright) but it's only for three motnhs.

When I arrived there were only three people. Andy and Sandy (as usual :-D) and weird Dutch girl Els. Next days we got liondoner Sam, kiwi couple (still don't know the names), kiwu guy Glen and then two germans and acouple of french and italian. I was told other people will arrive. That'll be fun.

I don't know what to write and theo nly thing I can think of is picking.

It's pretty easy. You start with one big bag and one huge bin. You pick apples (so you climb up and donw the ladder all the time) until you fill your bag (now it takes me about 6 minutes) which you carry on your belly all day. When you have a full bag (or not, full one has 20kg apparently) then you go to your bin that has about 1*1*2 metres and you very carefully empty your bag.

If you want to imagine the job then take 10 kg of something on your belly, then move your hands in all directions and then back to your stomach. Also climb about a third of a time walking up the stairs and all this do for 9 hours and you'll get the idea :-D

Surprisingly it's not that hard (at least for me. Sam and Els who never picked before are complaining all the time) and I was able to work another hour and half over time.

It sounds horrible but to be honest: if you don't make it something's wrong with you.

Why do I say that? Because there's Sandy. Sandy is a small asian woman and If I'm not mistaken, she's 45. Andy and Sandy work together and Andy was slightly bette with apricots than me. With apples the make together twice the bins I do.

Little asian 45 years old is picking 9 hours straigh while carrying 20 kg bag and she's not much slower than me. RESPECT!

The worst thing about picking is not the fact it's quite hard but water.

Under the cox trees (variety that's picked first) is a reflexive foil for better color of the apples. Weird but clever invention and also a horrible work I was doing for a few days. Anyway, the trouble is that it holds water and they were using the sprinklers twice while we were working so there's a lot of water. And working all day while your feet are wet is not comfortable. Looking forward to finish the cox trees.

And it's not such a good money either. It is good but hopefully it gets better. We get 40 dollars per bin and I usually make 4 in a day so that's 160 for about 10.5 hours of work. The second pick should be better though :)

It's getting a bit long now so the notes from phone will have to wait untill next time.

Oh, one more thing. I won't be studying in Britain and that's because the british schools accept on results based on maturita which isn't very nice. I mean it's pretty cool that british schools acknowledge the czech educating system but that doesn't work well with me even though I was really happy with my results. Canada is still in game but the working holiday visa is a bit complicated now.

And that's it for now.

Good night :)