Welcome stranger! This is a blog. A person's blog. Or something very close to a person at least. This is a blog of Albýn and his host Jan. Their opinions or articles can be offensive, stupid, personal, random, or pretentiously smart. Please do not take them too seriously and do not jump to conclusions about Albýn or his host Jan. They are both idiots no matter how you look at it and they are both aware of this situation.
Thursday, February 16, 2012
Dlouhý a nezajímavý. Přísáhám! Snažil jsem se
Jsme generace lidí, kteří mají nekonečný možnosti... ...jak se nudit. I dont like the word rape... I prefer... struggle snuggle Docela se seru, protože mám na blogu rozepsanejch několik článků, který evidentně na něco odkazují, ale já je něchápu a nejhorší je, že v tom článku jsem napsal, že popírám polovinu blogu a ted už nevím jak a taky jsem tam napsal, že jsem něco udělal a už se nepopírám, ale nevím, co jsem udělal. Každopádně jsem se rozhodl ty články nějak osekat a udělat z nich jeden, takže to asi bude dlouhý, ale na konci vám dám ukázku z připravované povídkové knížky, jejíž vydání plánuju do konce vejšky. I když neočekávám, že bude mít víc než 100 stránek :-D Btw, mám asi čtyři až pet částí dopsaných, tři až čtyři rozepsaný a zbytek mám název a občas základ příběhu :) Ted zase zpět: Už mi to došlo! Fakt mi ted došlo o čem je ten článek, ale je o ničem, takže smůla :D Zase zpět k těm dřívější tématům. První a druhej, oba někdy z prázdnin Nemůžu bý s lidma dýl než jeden den/večer, pak mě totiž začínají všichni srát. Asi chápete, že být na festáku s 10 lidma čtyři dny je dost náročný. Jediná akce na víc dní, kterou jsem byl schopen přežít a užít si ji, byl Silvestr. Nechápu jak se mi to povedlo, ale vím určitě, že nepřítomnost Popa tomu dost pomohla. Nic proti, ale z Popa se po jednom dnu/večeru ve společnosti stává docela kretén. Asi trpí nečím podobným jako já... Je to docela podobný alkoholu, jeden den se opijete a druhej den už asni nemůžete alkohol ani cíti natožpak pít. A někdy se to stane i během večera a to je pak lepší jít domů a vyspat to. Spojitost s alkoholem je i v množství, piju jednou za dlouhej čas, to stejný s lidma... Přemýšlím jestli se to časem spraví nebo ještě zhorší a já opravdu skončím úplně sám zavřenej 24 hodine denně doma. Taky by mě zajímalo jestli mi to bude vadit, ale imho ne. Jste (!)/Jsme (?) všichni strašně nesamostatní a odkázání na ostatní a jejich názory. Na Mighty jdem na sado maso stage, jsme tři. Po chvílí chci odejít, protože je to nuda, oznámím to Binderovi a Andymu. Binder souhlasí a Andy taky, ale tváří se nenávistně a vypadá, že tam chtěl zůstat. Nevím, jestli je to pravda, ale pokud se mu tam líbí, proč tam nezůstane? Den předtím jsem tam byl dvě a půl hodiny sám a nebyl problém. Vy prostě musíte mít někoho u sebe, kdo vám schválí, že děláte správnou věc. A podle druhu činnosti se odvíjí potřebný počet lidí. Ve dvou v hospodě s ženskou není problém, s borcama nejmín ve třech atd. Třetí, trochu depresivní :) Svět mě úplně přestal vzrušovat. Není nic, co by mě ještě u lidí mohlo překvapit nebo šokovat. Idiocie je sice nekonečná, ale jakmile si na to jednou zvyknete, najednou není nic, co by vás mohlo překvapit. Taky mě lidi zajímají čím dál tím mín. Už mě ani nedokážou pořádně naštvat. Hádat se s někým taky ztratilo svoje kouzlo. Jediný, co me dokáže na tomhle světě nějak vzrušit, vyvolat emoce jsou filmy a pokaždé je to stejný. Proč nemůže být svět jako ve filmech? Všichni sledujeme filmy a seriály a všichni chceme být někým jiným a žít takový životy jako ve filmech, proč tak nežít? A sám ted mám odpověd: protože to ostatní kazí. Nikdy nenajdu ženu jako v seriálu, protože v seriálu žena může přijít za mužem, zatímco v realitě se to neděje. Smutný, co? :-D Taky je strašně smutný, když se znáte natolik dobře, že víte jak skončíte za padesát let a nelíbí se vám to. A ještě smutnější je, že s tím nemůžu nic dělat. Doufám, že se s tím za těch padesát let smířím. Pravděpodobně ne. Jediný co můžu dělat je doufat, že jsem takovej lucker, z jakýho se občas považuju. Čím dál častěji přemýslím o tom, jaký to bude, až budu žít sám. Poznámka se současnosti: už skoro ne, protože užý jsem to všechno vyřešil :) Celý dny me nikdo nebude rušit. Začnu si povídat sám pro sebe. Budu jíst přesně to, co chci, kdy chci a v jakýmkoliv množství. Strašlivě ztloustnu, protože budu jíst jenom sušenky. Budu moct sledovat celý filmy bez přerušení, prádlo si budu věšet kdy chci a hlavně (!) si pořídím psa, aby byl někdo smutnej až umřu... Čtvrtek, což je jenom krátká poznámka Jsem jinej a konečně vím v čem přesně, třeba v tom, že cítím všechno na svým těle. Nikdo jinej to neumí. A nemám nejmenší tušení jak to popsat, ale vy to neumíte. Fakt ne, věřte mi, vy jste strašně málo citliví... Pátej, kterej je z poslední doby a nevím jestli ho má zvěřejnit a hlavně v jaké podobě... Proč se vždycky tak strašně bojím?! Ještě nikdy se nic nestalo, ale stejně se bojím. A nesnáším telefonování! Je lepší Facebook nebo zavolání? Já vím, že zavolání, ale já to kurva tak strašně nemám rád, ale až tohle dopíšu, tak se k tomu konečně odhodlám. Otázka zní mám to postnout dnes nebo... Už to mám! Vím kdy to postnout! Ne tenhle moment jsem nemyslel... Pořád is pokládám otázku není půl osmé moc pozdě a čím víc nad tím přemýšlím, tím je později! DPMB má bordel v systému, dneska mi řekli, při hlášení ztráty šalinkarty, že jsem si u nich kupoval kupon naposledy někdy v dubnu. Myslím, že jsem jezdil dva měsíce na černo, aniž bych o tom věděl. Idioti! A jak ošklivě se na mě ta ženská dívala. :-D Asi jsem se měl pohádat a vztekat se, tedka si o mě určitě myslí, že jsem nějakej podvodník, protože jsem odešel hned ja mi řekla, že o mě žádnou informaci nemají... Ani osmá není pozdě! Pozdě to nebylo, ale špatnej čas to byl... Mám blbý tušení o zítřku, at už to dopadne jakkoliv. Jsem nervoznější než když jsem skákal padákem, je zajímavý, že oba seskoky mi splývají. Ale skočil bych si znovu, škoda že nemám přebytečnej 40 tisíc. Potřeboval bych někoho, kdo by se mnou jel do pracovat do Londýna... Zde se událo něco velmi důležitýho, co nemá nikdo vědět :-D Jako obvykle! Žádnej důvod se bát! Tahle věta byla skrečována, protože zněla moc blbě i na tenhle blog :-D (škoda, že si takový věty nepíšu :-/) Doufám, že umíráte touho vědět, jak zněla :-D Zítřek bude krásnej den :) Ekonomika je mi ted úplně u prdele a asi nebud schopen se ji naučit. (nebylo to tak špatný... myslím...) Nesnáším Facebook! A usmívám se jako kretén :-D Měl bych vymazat všechny fotky! Vždycky si říkám, že už je to moc zjevný, tak uvidíme :) A nakonec ta slibovaná ukázka: Seru vám kreténi! Sorry, smazal jsem tu původní a nevím, která část to byla a ted mi přijdou dobrý jenom krátký kousky, ne nějakej souvislejší, ale zároven ne moc dlouhej text. Pardon, jsem kretén!
Labels:
Zamyš(l)ení
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment
Thank you for any comments :)