Močení

aneb 2g1c A zase zpět k močení! Jak to kurva funguje? Chce se mi na záchod, dojdu tam, nic neudělám, jenom tam stojím a najednou je to bud povolit močení nebo zastavit. Co se děje mezi tím? Já nic neudělám, jenom stojím a najednou vím, že už můžu. Ta chvíle mezitím, těch (většinou) pár sekund, je prostě divná... Znáte ten pocit, kdy se probudíte a víte, že celej den bude stát za hovno? Nebo se probudíte a víte, že dneska to bude skvělý i když není důvod si to myslet. Myslíte si, že jste se jenom špatně/dobře vyspali? Ne, můžou za to sny! Přesně tak! V noci se vám zdá spousta věcí, z nichž si většinu nebo nic ráno nepamatujete. Jenže oni vás ovlivnily, takže se některý rána probouzíte s pocitem, že nemá smysl vstávat, protože se vám aspon nestane nic zlýho (možná...). Většinou se vám zdají neutrální věci (nebo aspon neutrální v průměru), ale někdy přijde den, kdy jsou sny hezký a tak vás naplní dobrý pocitem, že vám zůstane i po probuzení. Přeju hezký sny! :)